Je to už víc než dva roky, co se mi to úplně nepodařilo
na jednom podnikatelském setkání. Hovořila tam žena, která na mě působila velmi přísně, bojovně a až trochu nepříjemně, ale hlavně velmi mužsky.
První, co mi proběhlo hlavou, bylo:
uff, ta je ale nepříjemná, od té se budu raději držet stranou.
A tak se také stalo.
Za pár měsíců se sraz opakoval v menším počtu lidí. Znovu jsme se potkaly. Tentokrát jsme se ale představily a povídaly si. Dozvěděla jsem se, že se jmenuje Dana a že je to vlastně fajn ženská, která má na některé věci vyhraněný názor, a taky že několik let pracovala ve stavebnictví, což je velmi mužské prostředí.
Zjistily jsme, že jsme si úžasným protikladem a že by se nám oběma hodilo využít služeb té druhé. A jelikož jsme holky podnikavé, domluvily jsme se na výměnném obchodu.
Já jí pomůžu vytřídit šatník a půjdu s ní nakupovat, ona mi na oplátku nastaví na počítači nějaké technické věci a upraví mé webové stránky a pomůže s online kurzem.
Nejdříve jsme se s Danou pustily do třídění šatníku. Danča je ženou činu, když se pro něco rozhodne, stojí to za to. Její šatník opustilo zhruba 40 % oblečení.
Následovalo asistované nakupování v outlet aréně. Tady si Dana nakoupila krásné oblečení na jaro a léto za super ceny, skoro vše bylo zlevněné o 50 až 70 %.
Myslela jsem si, že tím je první část výměnného obchodu z mé strany splněna.
Danuška měla vytříděný šatník, který jsme na základě pečlivě sepsaného seznamu doplnily barevným sezónním oblečením na jaro a léto.
Druhá část měla následovat až při nákupu oblečení na podzim a zimu.
Jenže člověk míní, a život mění. Když jsem se u Dany doma o několik týdnů později zastavila, abych si vybrala svou část výměnného obchodu, zjistila jsem, že se Dana opět dostala do oblékací pasti a využívá svůj šatník jen asi ze 20 %. To mě opravdu dostalo.
Jak to?
ptala jsem se jí.
Já beru jen to oblečení, co je navrchu komínku, to spodní nevyužívám, protože nevím, co tam je,
zněla Danči odpověď. Také se mi svěřila, že ačkoliv svůj šatník vytřídila, nevyzná se v něm, a tak ho nedokáže plně využívat.
Když Danuška otevřela svůj šuplík, hned jsem viděla, kde je problém. Naštěstí jsem také věděla, jak ho řešit.
Problém byl v technice skládání a ukládání oblečení. Dana má velkou část oblečení naskládanou v komodě, to jest v šuplících.
A nejen Dana, ale většina lidí používá jen to oblečení, které je navrchu komínku.
Bylo jasné, že aby se Danin šatník stal přehledným, musím ho přeskládat a prakticky uspořádat já. Vrhla jsem se na to, nakoupily jsme roztřiďovače, mé velké pomocníky, a za pár hodin bylo hotovo. Danin šatník byl přehledný a urovnaný.
Díky zkušenosti a výměnnému obchodu s „ženskou“, která mi byla na první pohled nepříjemná, jsem získala víc, než bych si kdy uměla představit:
No řekněte, není to skvělé?
Díky mému setkání s touhle
může i váš šatník získat šmrnc.
PS. V příštím článku se mimo jiné můžete těšit na opravdu pořádnou dávku fotografií oblečení, které jsme s Danou pořídily při asistovaném nakupování v Římě.