Z přání do nového roku se stala má osobní zpověď

Svobodná, šťastná, klidná, přijímající a lásky plná – tak se teď cítím a jsem za to vděčná.

Protože ještě před pár týdny tomu tak nebylo a já se styděla komukoli přiznat, že jsem po všech stránkách na dně a že nemám sílu dál žít.

Ano, čtete dobře, já se za to styděla a uvnitř jsem se bičovala za to, že…

  • mě v tomto stavu vidí mé děti a že je to doživotně poznamená,
  • se o sebe a své děti neumím postarat, a tudíž za nic nestojím…

Než sem napíšu další že, cítím, že bych vám měla ve zkratce napsat, co u mě v minulém roce mé sebedestruktivní procesy spustilo.

Věřte nebo ne, tento můj stav spustil STRACH:

  • strach ze změn
  • strach být k sobě, svému muži a svým dětem upřímná v tom, jak se cítím, co mi schází, co mě trápí
  • strach z odsouzení a posměchu
  • strach vidět a přijmout věci takové, jaké jsou
  • strach přiznat sobě a okolí pravdu o tom, že ačkoliv jsme se já, ale také můj muž moc snažili, tak už nemůžeme žít dál spolu
  • strach o práci a finance

S odstupem času je pro mě samotnou až neuvěřitelné, že po vší té práci na sobě jsem opět nebyla schopna pociťovat lásku a úctu sama k sobě ani ke svému životu. Skrz naskrz jsem byla prolezlá zoufalstvím, strachem a beznadějí.

Vlastně je jedno, co se přesně stalo. Už je to minulost, které nechci posílat energii a tím jí vdechovat zas a znovu život.

Důvod, proč vám to píšu, je ten, že se s vámi chci podělit o to zásadní, co mi nakonec minulý rok přinesl a co bych jako první chtěla také vám popřát do nového roku 2021:

Propojení sama se sebou,

se svými pocity, potřebami a touhami. Abyste věděly, co vám schází a po čem toužíte. A když to budete vědět, abyste si to dopřály. Už jen třeba dokázat si odpočinout, když vám vaše tělo říká, že je unavené…

Není to tak dávno, co jsem se potkala s jednou známou, která mi na můj dotaz „Po čem toužíš, co ti ve tvém životě schází?“ odpověděla:

„Já nevím, já už vůbec nevím, co mám ráda a co chci…“

Všichni uvnitř sebe víme, co nám dělá dobře, po čem toužíme, nebo co nás naopak zraňuje a bere nám chuť do života. Dovolme si to pro začátek pravdivě zvědomit alespoň samy v sobě. Věřte, že si to zasloužíme.

Dám vám příklad – možná znáte také ty pocity ve chvílích přejídání, nebo naopak hladovění?

Já sama jsem v období stresu hodně jedla (odborník to nazval obžerstvím). Že byste to do mě neřekly? To nikdo, protože při výšce 172 cm vážím nějakých 54 kilo. Může za to genetika a také moje potřeba sportovat.

Mohlo by se tudíž zdát, že mi mé přejídání (obžerství) nikterak neškodí. Ale tak to opravdu není.

Vždycky když jsem do svého těla začala cpát kdykoliv cokoliv v hojném množství, začala jsem ztrácet energii, bolelo mě břicho, hlava, trpěla jsem plynatostí, zhoršila se mi pleť a já začala být velmi podrážděná a nepříjemná. A to nemluvím o tom, jak jsem se pokaždé dokázala vrchovatě zavalit výčitkami, že tohle dělám.

A tak jsem se rozhodla to utnout a přejídání vyměnit za procházky. No vážně: jak začnu pociťovat stres, obleču se a jdu se projít.

Když to občas nepřejde a po návratu domů se mě stres stále ještě trochu drží, tak to svým blízkým oznámím a požádám je, aby mi pomohli, jak jen to jde. A světe, zboř se – oni mi opravdu pomáhají.

To ale neznamená, že hladovím, to rozhodně ne. To jsem zkusila v mládí a jednou provždy mě to vyléčilo. Ten stav byl totiž šílený a já si slíbila, že už si to nikdy neudělám. Prostě jím přiměřeně, několikrát za den. K obědu a večeři si dávám takovou porci, abych se cítila sytá, ale ne přejedená. Bílý cukr prakticky nejím, ale když mi syn nasmaží lívance nebo když čas od času dostanu chuť na něco sladkého, tak si to v rozumném množství dám a plně si to vychutnám.

Zkrátka – udělala jsem si jasno v tom, co mi prospívá a vyhovuje, a to si také s radostí a láskou k sobě dopřávám.

A to je další věc, kterou vám do nového roku přeji:

sebelásku a sebeúctu.

Buďte na sebe hodné. Pokuste se každý den pro sebe udělat něco hezkého, pochvalte se, dejte si něco zdravého k jídlu, oblečete si hezké šaty bez ohledu na to, jestli máte v plánu zůstat celý den doma.

Neváhejte poprosit o podporu a hýčkání své nejbližší – nejlepší kamarádku, partnera, děti…

Mně osobně děti velmi pomohly, tedy lépe řečeno mě zachránily. V době, kdy jsem na tom byla opravdu hodně špatně, se semkly a všemožně mi pomáhaly. Ani nevím, kolikrát mi řekly, jaká jsem krásná a úžasná maminka a jak jsou vděčné, že se narodily právě mně…

Dále vám chci do nového roku popřát

upřímnost,

a to jak samy k sobě, tak ke všem kolem vás. Tohle se zdá být na první pohled jednoduché, ale myslím, že mi dáte za pravdu, že žít v upřímnosti není zas až tak snadné. No vlastně je, ale někdo nám někdy řekl, že je to nemožné a že v určitých chvílích je lepší prostě pravdu neříkat. Třeba podle toho rčení „co oči nevidí, to srdce nebolí“… Já osobně si po všech svých životních zkušenostech myslím, že bez upřímnosti nemůžeme být v životě šťastní ani partnersky, ani pracovně.

A to poslední, co bych vám do nového roku chtěla popřát:

dovolte si snít a své sny si plnit.

Jako malá holčička jsem snila o tom, že vytvořím salón pro ženy. Představovala jsem si, že to bude bezpečné a vlídné místo, v takovém tom prvorepublikovém stylu.

V mé představě byl salón rozdělen do několika pater – v jednom patře bylo kadeřnictví, ve druhém krejčovství a stylingové poradenství, v dalším se ženy učily líčit. Celý prostor nádherně voněl a ženy z něj vycházely krásné a velmi šťastné. Ta představa mi vždy vykouzlila úsměv na tváři.

A víte co? Rozhodla jsem se, že si v tomto roce alespoň částečně svůj dětský sen splním a že si vytvořím alespoň malou část svého vysněného prvorepublikového salónku. Nakouknout do něj budete moct už na konci ledna!

* * *

Aby nezůstalo jen u slov, rozhodla jsem se přispět také činy, aby se všechno, co vám dnes přeji, mohlo začít plnit. Alespoň z té části, kterou vám mohu sama poskytnout. Posílám vám proto svůj novoroční dárek: otevírám svůj online kurz zdarma Týden pro váš styl.

  • Možná je právě vaším snem a přáním najít si svůj osobní styl oblékání? Kurz vám ho pomůže splnit!
  • Může vám také přinést alespoň v oblékání upřímnost k ostatním i sama k sobě. Aby oblečení, které nosíte, vyjadřovalo vaše pravé já.
  • Časem, který díky kurzu věnujete sama sobě a svým potřebám, si nadělíte pořádnou porci sebelásky.
  • A pomůže vám napojit se na sebe, lépe poznat, co chcete, co vám sluší a dělá radost.

Tento pětidenní online kurz měl původně světlo světa spatřit jen na jeden měsíc v roce 2020. Ale reakce na něj byly tak hezké, že jsem se rozhodla ho od letoška natrvalo zpřístupnit. Protože si moc přeji, aby se každá žena oblékala s radostí a dokázala se propojit se svou ženskostí a krásou.

Jsem přesvědčená, že tento online kurz je ideálním startem pro jakoukoliv další práci s oblékáním a stylem. Tak tedy věřím, že vám udělá radost.

>>  Online kurz ZDARMA můžete omrknout tady  <<

Posílám vám lásky plnou energii, sílu pustit všechno, co vám už neslouží, a otevřít se všemu novému, co nám tento rok přinese.

A také nám, milé ženy, přeji, ať nám to v tom novém roce sluší,

s láskou Eva

 

Eva Bartáková
Narodila jsem se s darem cítit barvy a povahy lidí. Učím ostatní, jak pomocí svého oblečení dotvořit a nechat pravdivě promluvit jejich osobnost, své vnitřní já a upevnit si sebevědomí. Pomáhám jim vyznat se v jejich šatníku a sladit ho tak, aby ladil s barvami jejich duše i stylem života.  Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře