Taxi aneb věřme našim mužům

Za dvě hodiny mám odjet na letiště, nejsem vysprchovaná, nemám zabaleno a ani objednaného taxíka. Beru do ruky telefon a on v tu chvíli začne vyzvánět. Můj exmanžel mi volá, že se prý před letištěm stala dopravní nehoda, tak ať raději vyrazím o něco dřív, abych nebyla ve stresu.

Můj čas do odjezdu se tím zkrátil na hodinu a patnáct minut. Když jsem vytočila telefonní číslo na svou obvyklou taxislužbu, od ženského hlasu jsem se dozvěděla, že jejich vozy jsou plně obsazeny, a proto nepřijímají žádné další objednávky.

V tu chvíli jsem už opravdu znervózněla. Začala jsem hledat jinou taxislužbu. Řekli, že vůz přistaví. Při pohledu na hodiny jsem zjistila, že mi do odjezdu zbývá hodina.

Paradoxně jsem si sedla a z hluboka se nadechla. V hlavě jsem si představila, jak si v klidu balím oblečení a připravuji vše potřebné, přijíždí taxík, já do něj nasedám a díky navigaci v klidu a včas přijíždím na letiště, kde s úsměvem a plná energie vystupuji z vozu a jdu se nechat odbavit.

Jak jsem vyslala, tak se také stalo, balení mi zabralo přibližně patnáct minut. (Vděčím za to především svému přehledně srovnanému a barevně sladěnému šatníku. Všem vřele doporučuji, hodně vám to zpříjemní život.)

U vchodových dveří jsem nakonec byla připravená ještě o pět minut dřív.

Když jsem nastoupila do taxíku, hned jsem řidiče informovala o nehodě a poprosila ho o zapnutí navigace.

Opravdu ji chcete zapnout? zeptal se mě muž.

Ano, byla bych moc ráda. Děkuji.

Když mi sdělil, že používá Google navigaci, tak jsem si ještě pro jistotu tajně zapnula navigaci Waze. Sice jsem si přála, ať na letiště dojedu v klidu a včas podle navigace, ale nevěděla jsem, podle které. Nakonec se ukázalo, že mě má intuice vedla správně. Taxikářova navigace totiž nezobrazila možnost objížďky, zatímco moje ano.

Bylo načase odhalit řidiči, že mám pro jistotu zapnutou ještě druhou navigaci a že ta mi doporučuje sjet. Byl velmi milý a ochotně sjel podle mé navigace. Zvolená cesta byla volná, ze mě spadly poslední zbytky napětí, a tak jsme si začali povídat.

Zeptal se mě, kde pracuji, a protože jsme jeli na letiště, jako první jsem uvedla svůj částečný úvazek v Římě. Nijak na to nereagoval. Když jsem ale dodala, že se tady v Čechách živím jako terapeutka šatníku a duše, k mému překvapení zpozorněl:

Jak vás, tak poslouchám, tak si říkám, že právě vás by má partnerka potřebovala.

Mě se například moc líbí, když má stažené vlasy, ale ona je nosí stále rozpuštěné. Prý kvůli uším.“

No a řekl jste jí někdy, že se vám ve stažených vlasech líbí?

Ano, ale ona si myslí, že si z ní dělám legraci, a ještě se naštve.

Ještě, než mě vyložil na letišti, pustil mi písničku, kterou složil právě pro svou milovanou partnerku, když si myslel, že o ni přijde.

Před rozloučením si vzal kontakt na mé webové stránky evabartakova.cz s tím, že se na ně podívá a využije mých dárkových poukazů třeba jako dárek k narozeninám či Vánocům. Z auta jsem vyšla s úsměvem na tváři, a ještě obdarovaná cédéčkem s jeho písničkami.

A tak si říkám, že bychom těm našim mužům měly alespoň někdy více naslouchat a důvěřovat jim, když nám skládají poklonu, nebo nám říkají, co se jim na nás líbí a proč.

Tím nechci říct, že bychom si měly česat vlasy, jak si přeje náš partner, nebo třeba nosit oblečení v barvách a stylu, který se líbí jemu, a my k němu z nějakých důvodů úplně neinklinujeme.

Chci tím říct, že nemusíme být vždy v opozici. Když se vašemu partnerovi na vás něco opravdu nelíbí, tak to před ním prostě nenoste každý den. A naopak, jestli by si přál na vás nějaký druh oblečení vidět a není to úplně v rozporu s nějakým vaším přesvědčením, tak mu můžete udělat radost a alespoň doma si třeba jen pro něj takové oblečení obléknout.

Nebo když vám váš partner, stejně jako tento muž, řekne, že se mu líbíte ve stažených vlasech, důvěřujte mu a někdy si vlasy stáhněte. Opět platí to, že by to nemělo být proti vaší vůli nebo vašemu přesvědčení.

A tak teď sedím, zaposlouchaná do darovaného CD, a přemýšlím,

  • jak se mi vyplatilo za všech okolností zachovat klid.
  • důvěřovat sama sobě a poslouchat svou intuici.
  • že když máme vytříděný, srovnaný a barevně sladěný šatník, každodenní život se zjednoduší… a třeba si dokážeme zabalit během patnácti minut.
  • že je dobré alespoň někdy důvěřovat mužům, když nám říkají, že se jim v tom či onom líbíme.
  • že za každou lichotkou nemusíme hned hledat něco zlého nebo negativního.

Přeji vám krásné a láskyplné dny,

Eva Bartáková

terapeutka šatníku a duše

 

 

 

Eva Bartáková
Narodila jsem se s darem cítit barvy a povahy lidí. Učím ostatní, jak pomocí svého oblečení dotvořit a nechat pravdivě promluvit jejich osobnost, své vnitřní já a upevnit si sebevědomí. Pomáhám jim vyznat se v jejich šatníku a sladit ho tak, aby ladil s barvami jejich duše i stylem života.  Můj příběh si přečtěte zde>>
Komentáře