Kde a jak najít krásu?
Krása, styl, oblečení a móda se stále hodně řeší a je hlavně, ale ne výhradně, ženským tématem. Co že je to ta krása a styl? A kde, jak je najít?
Krása ženy je její úsměv, klid, harmonie a něžnost, která vyzařuje z její chůze, slov a oblečení.
Vždy, když potkám usmívající se a na první pohled sebevědomou, a přesto něžnou ženu oblečenou v krásném oblečení, mám chuť si ji vyfotit a vyzpovídat ji, jak se cítí, co tento její krásný a zářivý stav způsobilo, a pak její recept na spokojenost a krásu předat dál.
Poprvé jsem se k tomu kroku odhodlala jednou v létě na dovolené v Itálii, kde jsem oslovila zářící, stále se usmívající a elegantní dámu, Italku.
Vyfotila jsem ji a udělala s ní takový malý rozhovor.
Narodila se v Neapoli. Ve svých 19 letech tu vyhrála soutěž Miss Neapol. Za vítězství tenkrát dostala dort.
Ve dvaceti letech se provdala za krásného urostlého Římana a v Římě s ním také v lásce a toleranci prožila většinu života.
Řekla mi jednu krásnou a velmi důležitou věc:
My jsme si s manželem ještě před vstupem do manželství řekli, co je, pro koho důležité pro spokojené manželství, a napsali jsme si to na kus papíru. Ten jsme si s sebou vzali ve svatební den do kostela, a tak nám ten náš slib farář posvětil.
Prožili jsme spolu opravdu moc hezké manželství. My jsme se v tom našem dokumentu totiž shodli na jedné věci.
Má část:
Nikdy neztratím jiskru v oku, zářivý úsměv a eleganci, která mi je od dětství vlastní, protože díky tomu můj muž vždy uvidí mou krásu, klid, něžnost a ucítí mou lásku. Díky tomu bude jednoduše číst mé potřeby a bude se ke mně a k našim dětem rád vracet.“
Část mého muže:
Přeji si, aby má budoucí žena nikdy neztratila jiskru v oku, svou přirozenou něžnost, veselost, eleganci a svůj krásný úsměv, kvůli kterému se k ní budu vždy rád vracet, protože budu cítit, že jsem doma s láskou očekáván a vítán.“
Krásná shoda, nemyslíte? řekla mi s rozzářeným úsměvem.
To, co mě na této dámě naprosto fascinovalo, byl pozitivní, nadšený a okamžitě otevřený přístup. A také, jak při našem rozhovoru zářila. Jak s úsměvem a s obrovskou grácií vyprávěla o svém mládí a nynějším životě.
Vůbec z ní nebyla cítit nostalgie ztraceného mládí, protože, jak mi řekla:
Já jsem si svůj život užila a stále užívám.
Nakonec jsem jí položila ještě dvě otázky:
V České republice pracuji jako stylistka, terapeutka šatníku a duše, tak by mě opravdu moc zajímal váš názor na oblečení a módní trendy v časopisech.
Mohu se vás, prosím, zeptat, jak vnímáte módní trendy a podle čeho se oblékáte?
Víte, já celý svůj život nosím barvy a druh oblečení podle svého vnitřního pocitu. Už jako malá holčička jsem obdivovala krásnou a něžnou eleganci své maminky a možná právě kvůli ní, nebo lépe řečeno díky ní, jsem už od dětství milovala nosit šatičky, svetříčky, kabátky. Maminka mi vždycky všechno krásně vyladila barevnými punčocháčky a střevíčky.
No a módní trendy? Já proti nim nic nemám. Věřím, že pro mladé slečny mohou být časopisy tohoto druhu velmi užitečné a přínosné, protože se v této oblasti mohou krásně, a na rozdíl od jiných lákadel této doby, bezpečně vyřádit. Myslím ale, že když dospějí a uklidní se, tak se prostě vrátí ke stylu a barvám oblečení, co jim byly vlastní už od mala.
Víte, já věřím, že my, Italové, se už rodíme s citem pro krásu a barvy. Takže já osobně vnímám módní časopisy jako něco milého, hezkého a do určité míry inspirativního. Ale každopádně si podle nich rok, co rok šatník neměním.
Myslíte si, že na zevnějšku ženy záleží?
Já jsem byla vychovávaná v rodině, kde se hodně dbalo na to, aby muž byl mužem a žena zůstala ženou, bylo to na ní vidět a taky to z ní vyzařovalo. Já jsem opravdu moc ráda a děkuji bohu, že jsem se na tento svět narodila v ženském těle, a užívám si to.
Takže mám‑li být upřímná, tak na tuto otázku musím odpovědět ano, ale samozřejmě kromě toho by měla mít v sobě také další ženské kvality.
Poté jsem této úžasné a pro mě velmi inspirativní dámě poděkovala a rozloučily jsme se. Když jsem se plná krásných dojmů vracela do hotelového pokoje, z dálky jsem ještě zaslechla hlas té ženy, jak na mě volá:
Počkejte prosím, já jsem vám zapomněla říct, abyste do toho svého článku nezapomněla napsat, že mi je 82 let! Napište to tam ano?
Musím přiznat, že tímto přáním, tím, jak je na svůj věk pyšná, mě opravdu dostala. Tak trochu mi spadla čelist nad jejím sebevědomím a životní energií.
Co k tomu ještě dodat? Popravdě řečeno nevím. Použiji slova své kamarádky Katky, která, když jsem jí o téhle ženě vyprávěla, nad její fotografií řekla:
Ta je nádherná, tak takhle chci zestárnout.
Tak co, cítíte již stejně jako já, že krása ženy je v jejím úsměvu, klidu, harmonii a něžnosti, která vyzařuje z její chůze, z jejích slov i z oblečení?
Věřím, že po přečtení tohoto článku určitě více než kdykoliv jindy.
Přeji vám krásné, usměvavé dny plné něžné ženské harmonie a energie,
