Nebyla jsem pitomá … jen jsem nevěděla, co vím teď

Cítila jsem se být něžnou, křehkou ženou, toužila jsem být opečovávaná. Přála jsem si přijímat něhu a naplno a bez hranic milovat a být milována.

Jak jsem ale o pár let později zjistila, tehdy to prostě nešlo. Proč?

Protože jsem nevěděla, co vím teď.

Ale hezky popořádku.

Ve třiceti letech jsem měla vybudovanou úspěšnou kariéru a byla jsem finančně velmi dobře zabezpečená. Jediné, co mi scházelo ke štěstí, byla rodina – hodný a milující muž a alespoň dvě děti.

Mé vnitřní JÁ toužilo po láskyplném vztahu, ve kterém se muži naprosto odevzdám a nechám se hýčkat.

Vypustím starost o finance a budu si užívat „tradiční“ ženskou roli strážkyně domácího krbu. Stanu se matkou, která zajišťuje rodině teplo domova, má náruč plnou lásky a pochopení. Milenkou a sexuální bohyní pro svého muže.

Toužila jsem s láskou přijímat něhu – nehmotné i hmotné dárky od svého muže jako poděkování za vše, co pro něj a pro náš vztah dělám.

Toto vše cítilo a přálo si mé vnitřní Já.

Když jsem poznala svého muže, myslela jsem si, že to na mě vidí a chápe, jaká jsem.

Ale nějak to drhlo.

Vysílala jsem totiž svým chováním, a vlastně i vzhledem úplně odlišné signály.

Místo abych se nechala hýčkat, jako šílená jsem se snažila zvládnout všechno sama, být po všech stránkách co nejsamostatnější. Chodila jsem do práce, která mě sice už nebavila, ale byla velmi dobře placená.

Ani nevím, jak se stalo, že jsem platila sama všechny náklady, starala se o domácnost i děti, na chalupě jsem posekala trávu nebo postavila schůdky k ohništi a mezitím uvařila oběd.

A můj manžel? Dělal si, co chtěl. Bavil se s kamarády a mně říkal „Xena bojovnice“.

Asi si teď říkáte, že jsem byla pěkně hloupá, co?

Jenže já jsem spíš než hloupá byla takhle naprogramovaná z dětství, moje maminka se totiž chovala stejně. Obě jsme doufaly, že to naši manželé uvidí a ocení. Jenže…

Oni to prostě ocenit neuměli, nemohli. Měli v hlavách zase své programy.

Můj NEVĚDOMÝ program byl:

Role oběti. A abych mohla být oběť, tak musel být někdo, kdo mě trápí. To byl můj manžel. Věřila jsem, že svému manželovi vyloženě nesmím vyjadřovat nesouhlas a že bych se o všechno měla postarat sama.

Jeho NEVĚDOMÝ program byl:

Jsem muž, a tak se tak musím chovat. Mužský si dělají, co chtějí, a jsou v životě nezodpovědní. Chlap, co nepije a nechá se od ženy omezovat, není chlap. (Stejně k životu přistupoval také jeho tatínek a děda, ať jim je země lehká.)

Jenže já v té době o nějakých nevědomých programech neměla ani potuchy. Tyhle věci šly naprosto mimo mě, brala jsem to jako bláboly lidí, kteří jsou šílení a nebezpeční pošahanci.

Oblečení jsem si v té době vybírala naprosto instinktivně. Věděla jsem, že mám od přírody velmi dobrý vkus. I proto bylo jednoduché uvěřit, že oblečení, které si oblékám, nosím jen proto, že to tak krásně ladí dohromady.

Jednoho dne jsem při pohledu do zrcadla viděla, jak ze mě díky oblečení vyzařuje sexappeal, sebedůvěra, samostatnost, ale taky trochu chlad a odstup. Byla jsem oblečená v krásném přiléhavém oblečení, ze kterého přímo sálalo, že jsem žena, která ví, co od života chce, a umí si za tím jít.

V tu chvíli jsem si ale připadala tak trochu jako schizofrenička.

Uvnitř mě se začaly hádat dva různé hlasy. První mi říkal:

„Kdo jsi? Proč se mi tu objevuješ, když si chci prohlédnout sama sebe?“ Druhý hlas začal skoro křičet: „Tohle ale jsi ty!!! Copak se nevidíš?“

První hlas bylo mé vnitřní Já, druhý hlas byl mého mozku.

Stála jsem tam a nechala ty dva hlasy v mé hlavě se hádat. Došlo mi, že ta žena v zrcadle jsem opravdu já, ale oblečená jako krásně upravený a vystylingovaný sexy voják, připravený pustit se spíše do boje, než se otevřít a odevzdat do náruče milovanému a láskyplnému muži.

V tu dobu už bylo naše manželství v troskách. Zjistila jsem, že můj muž zadlužil náš dům, chalupu, přišli jsme o veškeré úspory.

Byla jsem na dně. Úplně. Nevědomý program, má jediná pravda, že

„svět je zlý, život bolí a vztahy jsou komplikované a jen málokdy vydrží“,

se začal naplňovat.

Spíš jsem tak přežívala, než žila, byla jsem stále nemocná a zoufalá. U syna si chřipka podávala ruku s angínou a zánětem středního ucha, do toho těžké alergie. Dcera trpěla tak silnou rýmou, že ji z toho bolely oči a neviděla na tabuli, k tomu měla opravdu velmi nízké sebevědomí. Splácela jsem manželovy dluhy.

Věděla jsem, že jsem v bludném kruhu, a neviděla jsem z něj žádnou cestu ven. To mou bezmoc prohlubovalo ještě víc. Potřebovala jsem změnit svůj život, ale nevěděla jsem, kde začít a jak má ta změna vlastně vypadat.

A pak přišlo to, co prostě přijít muselo: rozešla jsem se se svým manželem.

Ani nevíte, jak se mi ulevilo. Když jsem mu řekla, že končím, mé rozhodnutí bylo naprosto racionální a bez emocí.

Zdálo se to jako dobrý začátek.

Uvnitř mě se ale uhnízdila vůči mému manželovi velká nenávist. Zatoužila jsem se jí zbavit a jednou provždy pochopit, proč se mi v životě dějí věci, které se mi dějí… a tak začala má intenzivní sebepoznávací cesta. Neminul týden, abych nešla na nějakou terapii nebo seminář.

Co jsem díky nim objevila?

Že všechno, co se mi v životě děje, je jen výsledkem mých vnitřních programů a nastavení. Programů, které mi v dětství do hlavy nevědomě vryli moji rodiče. A že je jen na mně, jaké životní nastavení si vyberu.

V našem životě je všechno propojené, ať už si to uvědomujeme, nebo ne. Stav naší mysli zrcadlí naše domácnost, náš šatník zase to, jaké v životě zastáváme role. Všechno dohromady pak vypovídá o tom, v jakém stavu je náš život.

Přišla jsem na to, že když nevím, kam v životě dál, musím se rozhlédnout okolo sebe.

Trochu zrekapitulovat, kdo jsem, co chci, kam směřuji. A když si s tím nevím rady, sednout k nejbližší skříni a začít třídit. Spolu s věcmi, kterých se zbavujeme, se totiž uvolňuje velká energie, která nás drží v minulosti, v zajetí našich starých vzorců.

Je to tak úlevné! Já od té doby věci v naší domácnosti třídím vlastně průběžně. A tím se pročišťuje i můj život.

Když jsem o své zkušenosti začala mluvit, najednou se na mě obracely převážně ženy, které to měly podobně jako já dřív. Ženy, které byly unavené, bez odpočinku zapřažené v dennodenním kolotoči. Jejich domácnosti i šatníky byly zavalené věcmi a ony cítily, že jdou

„od ničeho k ničemu“,

že na nic nemají sílu a energii. Natož na nějakou změnu.

Při třídění šatníku u takových klientek doma pak přicházely dotazy

„Jak na to?“ „Jak začít měnit svůj život, když nemám sílu, natož tušení, jak má ta změna vypadat? Když nevím, kde začít? Vím jenom, že když zůstane všechno při starém, tak se zblázním?!“

Když se pak po úspěšném vytřídění šatníků mých klientek začaly množit úlevné reakce, přemýšlela jsem, jak se o tohle všechno podělit. Jak podpořit i další ženy, které se cítí být v podobně bezvýchodné situaci.

A pak to přišlo!

Spojila jsem se s odbornicemi na slovo vzatými a vytvořila komplexní online kurz Jak začít měnit svůj život aneb Proč uklidit v sobě i kolem sebe.

Spolu s Eliškou Gottfriedovou, lektorkou Pranic Healing, a Evou Petružálkovou, ženou, která už dokázala vytrhnout z chaosu nejednu domácnost, se zaměříme na tři klíčové oblasti, kde začít, abyste i vy nastartovaly životní změnu.

Kurz trvá jen pět dní.

Během nich získáte know­‑how, kde začít, na co si dát pozor a jak něžně změnit nastavení ve své hlavě.

Kurz je jako stvořený pro vás, pokud

• cítíte, že váš život potřebuje změnu (i když netušíte, jakou)
• se ke změně už dlouho odhodláváte, ale nevíte, kde začít
• ve vašem šatníku, domácnosti a vlastně i v životě panuje chaos
• jste zavalené oblečením a věcí máte tolik, že je těžké v nich udržet řád

Které tři klíčové oblasti vlastně kurz pokrývá?

Když si uděláte pořádek

• ve svém šatníku,
• v domácnosti,
• sama v sobě,

váš život se začne pročišťovat a uvolní se v něm místo pro vytouženou změnu. A vy si konečně s úlevou vydechnete.

Proč právě tyto tři oblasti?

🌸 Váš šatník

vypovídá o vašem životě a rolích, které v něm zastáváte. Tím, že si v něm uděláte pořádek, mnohem lépe poznáte sebe sama. Když se zbavíte oblečení, které vás udržuje v roli, kterou už nechcete ve svém životě hrát (já třeba Xenu bojovnici), uleví se vám. Budete se moct nadechnout. Svobodně. A začít zjišťovat, kdo vlastně jste. A dokonce i kým chcete být.

🌸 Vaše domácnost

uděláte si doma pořádek, zbavíte se zbytečností. V krabicích s nepotřebnými věcmi pak ze svého domova doslova vynesete i starou energii. Změna na sebe nenechá dlouho čekat. Když se doma obklopíte jen věcmi, které máte rády a které vám slouží, přinese to do vašeho života radost, řád a prostor pro sebevyjádření.

🌸 Váš vnitřní svět

se také pročistí. Pomocí jednoduché očistné mentální techniky se dostanete hlouběji k sobě, lépe si porozumíte a uvědomíte si, co chcete, a co ne. Snadno potom přenastavíte nefunkční programy své mysli.

Ještě pořád si do detailů pamatuji své zoufalství nad bezvýchodnou situací. A dobře si vzpomínám na obrovskou úlevu, kterou mi změna přinesla.

Proto jsem se spolu s Eliškou Gotfriedovou rozhodla vás podpořit, motivovat ke změně a ulehčit vám vaší cestu. Nabízíme vám že si do 5. 5. 2020  můžete cenu kurzu nastavit podle vašich aktuálních možností

Tento 5 denní kurz stojí běžně 950 korun

Ale my Vám až do 5. 5. 2020 nabízíme možnost nastavit si cenu podle vašich aktuálních možností:

❤️ 500 Kč – mám utažený rozpočet

❤️ 600 Kč – trochu se odvážu

❤️ 750 Kč – vyhovuje mi střední cesta

❤️ 950 Kč – chci vás maximálně ocenit

Na kurz se podívejte

>>> TADY <<<

 A víte, jak jsem nakonec dopadla já?

Žiju život, ve kterém se cítím šťastně a svobodně. Naprosto vědomě si dovoluji být někdy naštvaná, unavená, líná… a víte co? Už se za to neodsuzuji a nehroutím se z toho. Pochopila jsem, že to k životu (stejně jako spousta dalších emocí a pocitů) prostě patří.

V šatníku mám oblečení, ve kterém se cítím hezky, pohodlně a stojí mě to minimum peněz, protože jsem pochopila, že méně je prostě více.

Nakupuji zhruba jen pětinu toho co dřív, ale světe div se, oblečení mi neschází, zato mi daleko líp ladí dohromady.

Má domácnost je více než z poloviny vytříděná, ale ještě stále je čeho se zbavovat.

Z mého bývalého manžela se po více než dvouletém odloučení stal můj muž.

Už to není manžel, ale prostě muž, se kterým jsem se rozhodla žít. Minulost jsme nechali minulostí a náš život žijeme vědomě v přítomnosti.

Začátkem toho všeho ale bylo jedno zoufalé odpoledne, které mě přimělo sednout si ke skříni a začít třídit. Tenhle moment nastartoval obrat v celém mém životě.

Abyste i vy nastartovaly změnu k lepšímu, neváhejte a přihlaste se do online kurzu Jak začít měnit svůj život aneb Proč uklidit v sobě a kolem sebe.

Cestičku už jsem vám vyšlápla.

Na informace o kurzu se podívejte

>> TADY <<

S láskou Eva Bartáková ❤️