Touha ukrytá v květinových šatech

S pocitem vnitřní euforie a štěstí i s vědomím vlastní krásy jsem v dlouhých, květinových šatech tančila a zářila v domě své kamarádky. Bylo milé slyšet od jejího osmiletého syna, jak mi téměř pohledem muže a slovy

„ složil poklonu.Teda Evo, ty jsi krásná! Opravdu, moc ti to sluší.“

Vnitřní pocit štěstí a lásky, který jsem sama v sobě a k sobě v té chvíli pociťovala, se dá jen stěží popsat.

Z těch šatů jako by do mého těla vtékala pozitivní, láskyplná, ženská energie naplněná silnou esencí bezpečí, domova, něhy a nekonečna.

Je to již dávno co jsem nastoupila na intenzivní cestu poznání a přijetí sama sebe coby dokonalé bytosti, a to jak uvnitř, tak na venek. Po několika letech sebevzdělávání pociťuji, že jsem na sebe hrdá, mám se ráda a přijímám se taková, jaká jsem.

Přesto jsem hlas svého srdce, které se toužilo obléci do květinových šatů, skoro pět měsíců ignorovala .Jenže zčistajasna se mi ty šaty v životě objevily  úplně samy.

Bylo to tak:

Stála jsem u šatníku své kamarádky, které jsem pomáhala doladit její oblečení na natáčení. Ji zničehonic napadlo, že se mnou opět vytřídí nějaké šaty.

Hned ty první, co vzala do ruky, okomentovala tak, že je má v šatníku již opravdu dlouho a že už dávno dosloužily. Doteď je nedokázala vyhodit, protože je má ráda a stále pociťuje, že by ještě někomu mohly posloužit.

Musím říct, že se k mému překvapení  nemýlila, protože já se do těch šatů zamilovala na první pohled.

Při pohledu na ty šaty se mi rozzářily oči. Mé vnitřní já vrnělo blahem a hřálo jako plamen svíčky. Vše uvnitř mě toužilo stát se jejich novou majitelkou. I má mysl a tělo se do těch šatů chtělo obléci. Byla to láska na první pohled.

Kamarádka mi je bez váhání darovala a navrch přidala i úsměv na tváři. Jakmile jsem si je oblékla, ucítila jsem jak uvnitř, tak i na povrchu svého těla, láskyplné a něžné objetí. Cítila jsem opravdu nepopsatelný pocit svobody. Zářila jsem štěstím, že si ty šaty ke mně našly cestu a já si v nich mohu v klidu a bezpečí vychutnávat své ženství a něžnost.

Proč mě tyto pocity a jejich síla tak překvapily?

• Téměř 16 let jsem si totiž na sebe nevzala oblečení cizí osoby, protože jsem na sebe nechtěla natahovat její energii. Porušit toto krédo pro mě až dosud bylo těžko představitelné.
• Také mi přišlo, že ještě není čas pořídit si šaty, ve kterých na své okolí, ale hlavě na muže, budu působit tak moc křehce a zranitelně.

Přestože tato má kamarádka je úžasná žena, které si moc vážím, šaty jsem si rituálně očistila a zanechala jsem v nich pouze nádech její síly a moudrosti.

Znovu se mi potvrdilo, jak důležité je poslouchat svůj vnitřní hlas, přijímat životní výzvy a neuzavírat se ve své komfortní zóně.

Je krásné a osvobozující pochopit, kdo opravdu jsme, a s láskou se obléci do oblečení, barev a vzorů, které podtrhují naši osobnost a naše potřeby.

Každá z nás v sobě nosí nějakou skrytou představu o svém oblečení a touhu líbit se sama sobě i svému okolí. Ovšem už ne úplně každá z nás si to dokáže bez pomoci druhého člověka uvědomit a takové oblečení si vybrat a zařadit do svého šatníku.

Jestli máte pocit, že to sama nedokážete, pojďme se na vaše skryté tužby ohledně oblečení podívat spolu! Nabídku mých služeb najdete  TADY.

Dny strávené v oblečení, ve kterém se cítíme skvěle a nemusíme přemýšlet, proč ho na sobě máme, natož se těšit, až ho ze sebe svlékneme, já osobně pociťuji jako dokonale prožité dny.

S přáním láskyplných dnů v pohodlném a krásném oblečení, ve kterém se cítíte být sama sebou, se s vámi loučí,

Eva Bartáková, terapeutka šatníku a duše